Zlatobýl

Zlatobýl, celík zlatobýl

Zlatobyl'obyčajná

Solidago virgaurea

čeleď: hvězdicovité

Užíváná část: Nať

Vytrvalá bylina s krátkým oddenkem a přímou, až 1 m vysokou, v oblasti květů se rozvětvující rýhovanou lodyhou. Listy jsou řapíkaté i bez řapíku, střídavé, eliptické a pilovité. Kvete od srpna do října.

Zlatobýl je rozšířený v Evropě, Asii, Severní Americe. V našich krajích roste ve světlých lesích, na slunečních svazích a na suchých skalách od nížiny do hor.

Účinky: Droga bývá základem ledvinových čajů. Působí močopudně a dezinfekčně. Taktéž rozpouští ledvinové kameny. Léčí zvětšenou prostatu. Celík dále snižuje lámavost cévních kapilár (fragilita kapilár), a proto slouží jako lék stařecké demence a aterosklerózy. Zevně se používá jako obklad na špatně se hojící rány a ekzémy. Z celíku se připravuje i mast na různé kožní problémy. Koupele z nálevu celíku se používají ke zlepšení pohyblivosti po úrazech. V gynekologii se užívá k výplachu pochvy. 

Užití: Vnitřně v nálevu jako diuretikum (1 - 2 polévkové lžíce řezané natě na šálek vody) při chronických nemocech ledvin, sníženém vylučování vody z organismu, při poruchách látkové výměny, při zvětšení prostaty a jako stavicí prostředek při průjmech. Zevně slouží jako adstringens a antiflogistikum v koupelích a obkladech při špatně se hojících a hnisavých ranách. Někdy se užívá i čerstvá nať, hlavně listy a kořen, který je ze všech rostlinných částí nejúčinnější.

Sběr a úprava: Sbírá se v době květu rostliny seřezáváním a suší se ve svazcích zavěšených ve stínu. Umělá teplota při sušení nemá překročit 40°C. Droga je bez pachu a má svíravou chuť.

Pro včely je cenným zdrojem nektaru a pylu.