Mydlice

Mydlice lékařská

Mydlica lekárská

Saponaria officinalis

čeleď: hvozdíkovité

Vytrvalá bylina až 80 cm vysoká s válcovitým, bohatě větveným oddenkem. Má přímé, rozvětvené, lysé nebo drsné lodyhy zakončené bohatou latou květů. Vstřícné listy jsou vejčitě kopinaté, třínervé, na okraji drsné.  Květenství je mnohokvěté, květy 20 - 25 mm v průměru, v koncových a úžlabních vidlanech. Vyrůstají z trubkovitého kalichu bledě zelené barvy, na vrcholu zbarvené do světle fialové. Koruna květu je bílá až narůžovělá. Kvetou po celé léto. Plody jsou vejcovitě kulovité tobolky. Je to nitrofilní rostlina a je medonosná. Nepatří mezi ohrožené druhy. Kvete od června do září.

Výskyt: Roste ve střední a jižní Evropě, u nás se vyskytuje na březích vod, na vlhkých paloucích a v houštinách. Pěstuje se také v zahrádkách.

Užitná část: kořen (Radix saponariae rubra)

Účinné látky: Obsahuje průměrně 5% saponinů, především saporubin, kromě kyseliny saporubinové. 

Působení: Působí odhleňování a má též účinek diuretický a diaforetický. Velké množství je škodlivé a dráždí k dávení. Působí dráždivě i na střevní sliznici.

Sběr a úprava: Kořen (také zvaný mydlicový) se sbírá z rostlin jednoletých i dvouletých nejlépe v červnu nebo v září, též záhy z jara v březnu a dubnu. Dobře se očistí a suší na slunci nebo umělým teplem do 60°. Droga je bez pachů, chuti nahořkle slané, škrablavé. Pro kořen je charakteristické citronové žluté dřevo a bělavá kůra s červenohnědým korkem.